17.prosince 1871 je spuštěn provoz na nově vybudované železniční trati Ostroměř – Jičín. Železniční zastávka Tuř – Butoves je pojata ck inženýry a staviteli velkolepě. Vlastnila ji  až do roku 1908 Rakouská severozápadní dráha.

Otázkou zůstává, proč je ve vsi s jedenácti domy vybudováno nádraží, které svou rozlehlostí dosahuje velikosti obce vedle které bylo vybudováno. Domnívám se, že se jedná o vojensky strategický bod, který měl sloužit jako zásobovací nebo styčný uzel pro početnou ck armádu sídlící v nedalekém městě. Například v případě, kdy by byl Jičín obsazen nepřátelskou armádou a ck vojáci by byli nuceni stáhnout se od Jičína směrem na východ, mohla být Butoves opravdu výhodnou pozicí na přeskupení vojsk, jejich dozásobení a doplnění díky velké manipulační ploše a rozlehlému nádraží.

Z historie víme, že roku 1866 vyvrcholil spor mezi Pruskem a Rakouskem o to, kdo bude mít výsadní postavení ve střední Evropě. Došlo k válce, v níž sehrálo významnou roli i město Jičín a jeho okolí. Prohraná bitva u Jičína 29. června 1866 byla předznamenáním zdrcující porážky rakouské armády, ke které došlo 3. července 1866 u Hradce Králové. Na mapě, která vznikala v roce 1830 – 70 je i náčrt budoucí železniční dráhy a velkolepě pojaté zastávky Tuř – Butoves.

Lhota Turská (Butoves) 1770	Butowes 1880

stavbu prováděl

Ing. Eduard Gerlich (3.2. 1836 - 14.10. 1904)

Narodil se 3. 2. 1836 v Odrách. Vystudoval techniku na univerzitě ve Vídni a jako velice dobrý student zde dostal nabídku i k pedagogické činnosti. Po dvou letech však odešel pracovat na stavební oddělení ministerstva železnic a velice brzy se zapojil do staveb rakouských vysokohorských drah. Gerlichovým dílem byly například dráhy Arad – Severín v Uhrách, Riedl – Braunau v H orním Rakousku, Hof – Aš – Cheb, Ostroměř – Jičín – Vrchlabí – Trutnov – Poříčí v Krkonoších a železnice v Alföldu v Uhrách.   V roce 1875 byl Gerlichovi svěřen komplikovaný projekt stavby železnice na Sv. Gotthardu. Průsmyk sv. Gottharda, ležící v A lpách na spojnici mezi Milánem a Rýnským údolím, byl z dopravního hlediska vždy problematický, na švýcarské straně jej totiž tvoří úzká a strmá rokle. Železnici s 57 tunely zde Gerlich postavil v letech 1875 - 1882. Nejdelší z tunelů, svatogotthardský, měřil úctyhodných 15 kilometrů. Tento projekt za 57,6 milionů franků spolufinancovalo Německo, Itálie a Švýcarsko.

V roce 1882 byl Gerlich jmenován profesorem polytechniky v Curychu, kde působil až do důchodu. Až do své smrti byl považován za výborného odborníka a za své projekty, známé v celé Evropě obdržel řadu vyznamenání. ---------------------

Úsek Ostroměř - Jičín byl v roce 1908 zestátněn vlastnictví i provozování tratě přešlo na Rakouské státní dráhy.

Druhý úsek postavila a zprovoznila konkurenční společnost BCB (Böhmische Commerzialbahnen) alias České obchodní dráhy a byla to část z Hradce Králové do Ostoměře. Na této části trati byl zahájen provoz 15. listopadu 1881 a došlo tedy na železniční propojení Jičína a Hradce Králové. Stejně jako v případě prvního úseku i tento přechází na stát - potažmo Rakouské státní dráhy v roce 1908.

Třetí část z Jičína do Turnova byla postavena poměrně pozdě, ale zato vystavěna za pouhý rok. Vlastníkem byla Státem garantovaná místní dráha a provozovatelem Rakouské státní dráhy. Provoz byl zahájen v roce 1903 a osobní doprava v Jičíně končila na současném osobním nádraží - k okamžitému propojení obou "konkurenčních" tratí tedy nedošlo. Od počátku provozuje dopravu na tomto úseku stát a majitelem se stává až v roce 1925.

Obě trati byly konečně po letech propojeny spojkou až 2.července 1927. V tuto dobu je již vlastníkem i provozovatelem všech úseků stát, potažmo České státní dráhy.